Exkluzivní rozhovor s majiteli bývalého železného hamru
O historii vím bohužel jen velice málo. Po roce 1945 byli tehdejší majitelé, rodina Pleyerů, pro své aktivní proněmecké postoje odsunuti/vyhnáni (správné slovo ať si každý přebere podle svého úsudku). Tuším, že byl poté hamr po nějaký čas prázdný. V padesátých letech jej převzal tehdejší národní podnik Československá pošta jako svoji rekreační chalupu. Následně zde odstranili hamernické vybavení a prostor kovárny přestavěli. Každopádně ve správě pošty byl hamr až do roku 1972, kdy jej koupila naše pionýrská skupina Walden.
Kdy byl pionýrský oddíl Walden založen?
Pionýrský oddíl Walden založil “Akela” – Josef Sládeček v roce 1961. Nejprve pod jménem pionýrský turistický oddíl Zálesáci při škole v Doudlevecké ulici v Plzni. Postupem času se podařilo díky patronaci tehdejšího národního podniku Západočeských energetických závodů v Plzni sehnat peníze na nákup lodí a ze stávajícího oddílu se v roce 1964 stal tábornicko-vodácký oddíl Walden. V tomtéž roce získal Walden od města Plzně do bezplatného užívání polorozpadlý letohrádek spolku "Příroda" u Radbuzy, jenž byl pomocí dětí, rodičů a vedoucích opraven a slouží jako naše klubovna dodnes.
Jak se daří Akélovi? Kdy byl na hamru naposledy?
Akela loni oslavil devadesátku (a PS Walden 50 let od založení). Přes různé neduhy a bolavá kolena si však Akela uchovává čilou mysl, což je obdivuhodné. Scházíme se při občasných setkáních bývalých členů a přátel Waldena, občas nás přijde navštívit do klubovny a příležitostně i na tábor na hamr.
Jak a kdy se dostal Železný hamr do vlastnictví PO Walden?
V roce 1972 se tehdejší Československá pošta rozhodla, že již dále nebude hamr používat jako svoje rekreační středisko. Díky Akelovi a opět díky patronaci ZČE Plzen byl objekt prodán pionýrskému oddílu Walden. Nutno podotknout, že objekt byl v dosti špatném technickém stavu a jen díky obrovské spouště odpracovaných brigád byl opět na čas zajištěn.
Na jaké právní formě PS Walden funguje?
Pionýrská skupina Walden je samostatný právní subjekt v současném občanském sdružení Pionýr. Pro bližší vysvětlení historické souvislosti: po převratu se Pionýrská organizace SSM přetransformovala na nově založené občanské sdružení Pionýr. Tehdejší pionýrské oddíly, které se nerozhodly přejít ke skautům, tábornické unii anebo k jinému sdružení, zůstaly zachovány a mohly ve své činnosti pokračovat dále pod hlavičkou nového občanského sdružení Pionýr. To byl právě i náš případ.
Jaká je vaše činnost, kolik máte členů?
Nyní máme okolo 50 registrovaných členů. Přibližně polovina z nich jsou malé děti. Skupina se dělí na dva samostatné oddíly podle věku dětí. Vedeme pravidelné schůzky, jezdíme na víkendové výpravy a pořádáme letní tábory. Spravujeme dvě klubovny, loděnici a samozřejmě i hamr.
Z jakých zdrojů je financován provoz skupiny?
Dotace, granty, pronájem hamru pro pořádání letních táborů a sponzorské dary. Musím však dodat, že většina dotací a grantů je striktně vázána na práci s dětmi a sportovní vybavení. Prostředky, které lze čerpat pro opravy nemovitého majetku, jsou velmi omezené.
Kde a jak je možné se do ní přihlásit?
Do oddílů příjmáme pouze malé děti. Naprostá většina dětí, které do klubovny chodí, jsou dětmi bývalých členů Waldena a jejich nejbližších známých. Vše tedy funguje spíše na úrovni uzavřené komunity.
Jaké jsou nejpamátnější akce či vzpomínky na hamr?
Těžká otázka. Možná zrovna setkání v roce 2006, kdy Akela ve svých 85 letech předával vedení PS Walden Mildovi Benediktovi. Na hamr však nejezdil jen náš oddíl, ale i spousta jiných oddílů a různé další party. Každý, kdo zde byl, ať už na víkendové výpravě, tábornických hrách nebo na letním táboře, si odnesl svoje vlastní vzpomínky. Většina z nás se na hamr dostala už jako děti a tudíž vzpomínek na hry a taškařice na místě uprostřed naprosté svobody bez rodičů, sousedů a jakékoli civilizace si každý odnesl víc než dost.
Máte seznam akcí, které PS Walden na hamru v minulosti uskutečnila a zda je ho možné publikovat na těchto internetových stránkách...Např.: Po stopách kupce benátského?
Všechny větší víkendové akce včetně tábornických her máme zaznamenány v kronikách. Přesnou soupisku nemám. Doba pořádání velkých akcí je však dávno pryč, dnes už o takovéto soutěže není mezi ostatními oddíly zájem.
Jaké využití má hamr v současné době?
Nejživějším obdobím jsou letní prázdniny, kdy jsou zde pořádány dětské tábory. Po zbytek roku půjčujeme hamr spřáteleným oddílům. Sami sem také několikrát do roka jezdíme na brigády a výpravy s dětmi.
Co se za poslední období na hamru změnilo?
Míra oprav hamru závisí na výši finančních prostředkům, které se nám k tomuto účelu podaří sehnat. Největším počinem byla nová střechu hamru. Střechu sousední budovy bychom chtěli dodělat letos. Vedle toho jsme provedli vnitřní protipožární úpravy včetně navýšení komínů a celou řadu drobnějších oprav. Udržujeme také lesní příjezdovou cestu od Hluboké pravidelně ničenou lesními traktory a přívalovými dešti. Mnozí z turistů ocení visutou lávku, kterou jsme zbudovali pro přechod ke studánce a dále na modrou turistickou značku.
Jaké jsou záměry s hamrem do nejbližší i vzdálenější budoucnosti?
Naší snahou je provádět na hamru alespoň nejdůležitější opravy a uchovat ho v provozuschopném stavu. Z opravdu dlouhodobého pohledu bychom chtěli hamr přiblížit na srovnatelnou úroveň s ostatními turistickými ubytovnami. Úkol je to nelehký, k hamru vede jediná přístupová cesta v příkrém svahu, dolů je sjízdná pro všechny, nahoru však vyjedou již jen někteří (:o). Není zde zavedena elektřina ani tekoucí voda. Především však finance, kterými disponujeme, stačí opravdu jen na to nejdůležitější. Hamr proto zůstane asi ještě dlouho takový, jak ho všichni máme zapsaný v paměti...
V létě 2011 při průběhu vašeho pionýrského tábora v prostorách hamru jsem si všiml pásek přes oficiální značenou turistickou cestu (před hamrem u tunelu na náhonu a potom za hamrem směrem ke Kozičkovu mlýnu). Je z vaší strany záměr odklonit turistickou cestu údolím Střely mimo pozemky, které patří PS WALDEN (například přes sedlo za poradní skálou)? Vadí průchod lidí přes vaše pozemky?
Platí stále, že hamr je místo, kde je možné pro pocestné se zastavit, nabrat popřípadě vodu z místní studánky, či připravit jídlo. Tak jak jsme na to byli z minulosti zvyklí?
Jasně. Tedy vlastně nevím, na co jste z minulosti zvyklí? Studánka slouží a vždy bude sloužit naprosto všem. Každý ať pije co hrdlo ráčí, je to zadarmo(:o). Kdo chce, ať se na hamru zastaví, udělá svačinu a občerství. Jak jsem však zmínil výše, ne vždy jsou takové návštěvy vítány. Vše musí probíhat s naprostým respektem toho, co se na hamru děje a kdo zde zrovna táboří.
Je možné se domluvit na spolupráci, kdy by pionýři z Waldenu přišli pomoci v "akci Z" na Rabštejn (když je potřeba větší počet rukou - například vysekávání náletových křovin kolem hradu Sychrov) a potom recipročně, že by Rabštejnští přišli pomoci na hamr?
Akcím Z je dávno odzvoněno. Lidé, kteří mají ten komfort a mají volné víkendy a kteří by je navíc ochotně věnovali takovýmto brigádám, již skoro vymřeli. Hamr opatrujeme de facto jen díky úsilí hrstky lidí pro toto místo nadšených.
Slyšel jsem od členů vaší skupiny, že byly ve skupině takové myšlenky na obnovu náhonu, snad se i započalo s kopáním, pak snad vše ustalo. Jak to vypadá s možností obnovy náhonu do budoucna?
Jo jo, to jsme se asi zasnili nahlas (:o). Touha obnovit kouzlo vody tekoucí náhonem skrz tunýlek vytesaný ve skále a padající na kolo hamru láká všechny. Je to ale nereálný sen. Po jezu, který býval nad hamrem, již není nejmenších stop. Málokdo dokonce tuší, že tam kdysi nějaký jez býval. Náhon je zanesen a vlastní budova hamru v místě, kde bývala kovárna, byla v době, kdy hamr vlastnily tehdejší pošty, kompletně přestavěna. Obnovit poetiku náhonu a vodního kola je tedy jediným motivem. I kdyby však mávnutím kouzelného proutku bylo vše vybudováno, scházelo by využití síly vodního kola. Bez elektřiny se snadno obejdeme. Právě absence elektřiny a dalších civilizačních výdobytků dodává tomuto místu své kouzlo. Navíc zde nikdo trvale nebydlí a bez každodenní péče se náhon a vodní kolo neobejdou. Tak si dál jen hýčkáme onen sen o časech dávno zaniklých.
Odpovídal Jan Erhart. Děkujeme za rozhovor!
Komentáře
Přehled komentářů
Tak údajně prý nemáte s procházejícími turisty a trempíky žádné problémy... a proto jste tedy zelenou trasu přeznačili??! Pokud se takhle do budoucna zachová každý majitel svého pozemku, povedou turistické stezky už jen po silnicích! Styďte se ubožáci!
Re: Přeznačení zelené trasy
(Pan Pravda, 23. 1. 2020 8:13)Nebylo to spíš protože ti kdo chodí po té zelené, tam zanechá jen odpadky s myšlenkou v hlavě. On to někdo uklidí. Ty by se měli stydět a ty jsou vyniky přeznačování tras....hauk.
Re: Přeznačení zelené trasy
(Poly, 16. 9. 2020 22:11)pro doplnění v roce 2012 jsme opravdu neměli s lidmi problemy,ale to se změnilo.Lidi se chovají daleko hůř než dříve.Když vám spálí totemy nebo lavičky přesto,že v okolí je dřeva dost a dost.Prostě kalich přetekl a cesta nyní vede kolem.A vy si nejdříve zjistěte důvody než někoho nazvete ubožákem.
Re: Re: Přeznačení zelené trasy
(Marek, 4. 8. 2024 20:57)Tu trasu jste si ale přeznačili Vy, že? Nebo někdo z vašeho spolku. Zcela jinak, než KČT dělá. Styďte se.
Byl jsem členem TO Walden v letech 1969 - 1974
(Jirka Marína Mareš, 31. 1. 2013 21:03)Tato léta patřila k nehezčímu období mého mládí a jednoznačně zformovala i můj další život. Mezi kamarády Vaškem Kořenem Klapkou, Lubošem Tinťou Votrubcem, Oldou Valentou, Pavlou Jirkovskou, Arnoštem Škvainem a mnoha dalšími jsem poznal nejen hodnoty kamarádství a čestného slova, ale i půvab, kouzlo a tajemnost přírodních koutů Plzeňska. Dodnes se aktivně věnuji turistice, horám, cestování a fotografování. Moje největší poděkování však patří našemu chlapskému vzoru - Akelovi. roklan@atlas.cz
Nádherný kousek země - půl života sním o tom zde žít/fungovat
(Martin "Franky", 17. 4. 2012 22:21)
Tento kousek země jsem objevil v roce 1980 jako účastnik pionýrského tábora a prostředí, neostupnost místa, absence elektřiny, vzdálenost od civilizace a mnoho dalšího mi navěky učarovalo!!! Také blízkost a letní živost Rabštejna s hotelem U mnicha plného kamarádských Holanďanů = většinou vrstevníků/dětí, poštou naproti plnou pohledů s Rabštejnem, krámkem a začouzenou hospodou - dříve školou, zámečkem ČTK......prostě malebným a pulzujíícm turistickým centrem.
Později jsem se tak trochu přátelil s PANEM Pepou Vorlem z Ranštejna a díky kamrádství posbíral historická moudra Pepova formátu, přidal svoje moudra vyhledaná v archivech a sepsal srdcem seminární práci pro tehdejší přitelkyni na téma "Rabštejn nad Střelou-nejmenší město v Evropě".
Když se začal nabízet prodej hotelu U mńicha sehnal jsem několik stejně nadšených jedinců. Žel = možná naštěstí = chladnou matematickou úvahou jsme dospěli ke stropní částce, kterou uneseme za nákup a tato částka ovšem dosáhla pouze na polovic požadované. Když se k tomuto přidaly problémy s vytápěním, protože společná kotelna byla umístěna v zámečku ČTK a dlouhodobá dohoda o vytápění byl do budoucna obrovský průser - nakonec z koupě sešlo :-( = určitě k velké škodě hotelu. Ten byl ještě pár let pouze v tétě otevřen, ale rok 1999 již provoz končí. Ale takové svítání v horních pokojích hotelu s výhledem do "kaňonu"....!!! Nu a posléze zavřený zámeček "ČTK" i hotel U mnicha koupila Sazka a je otázkou, co se majetkově děje nyní...?! Každopádně nutnost fungování obou budov současně je jastná = tak jak bylo provozováno před revolucí Jednotou!
Že se jedná o vyjímečné místo potvrdili loni Depešáci (Depeche Mode), když si vybrali pro svůj klip most Rabštejna - - o mostě jsem so seminárky vyhledával údaje a došel jsem až ke zmínce z roku 1335 v té době pravděpodobně byl ještě dřevěný. Most zkameněl pravděpodobně díky nutné dopravě břidlice a tak lze uvažovat již 15. století.
Jak jsem se dočetl - pionýrská skupina Walden vede kroniky a tak by mne zajímalo zda by bylo mojí maličkost možno v roce 1980 najít...??!
Jsem moc rád, že jsem objevil tyto stránky a douvám, že nadšenec administrátor vydrží - nakonec režisér jmenovec Josefa Vorla = DEJ MU PÁNBŮH NEBE!!! podporuje tento kraj druhým filmem.
Co takhle pořádný dokument o Rabštejně, prohrabat se také ve filmových archivech, přidat historii budov, současnost....?!
Martin F. - Plzeň
Re: Nádherný kousek země - půl života sním o tom zde žít/fungovat
(Tomáš, 20. 4. 2012 20:41)
Martine pošlete na sebe kontakt Ondrovi Fáberovi (email).
Co se týká dokumentu o Rabštejně máme takovou vizi uspořádat slezinu rodáků/pamětníků a z těchto dat čerpat pro tento web (dokument).
Video Depeche mode z mostu můžete shlédnou na hlavní stránce, vpravo dole.
Zkuste n ám poslat předmětnou seminární práci do emailu, mohli bychom z ní čerpat pro tento web.
Email na odpovědného člověka u WALDENU - Honza Erhart (jan.erhart@doosanskoda.com) toho se můžete zeptat na kroniku.
Ahoj
Přeznačení zelené trasy
(rickey, 1. 1. 2020 20:44)